HomeSluneční hodinyGalerie slunečních hodinArcheoastronomieOdkazy a literatura

Archeoastronomie

Archeoastronomie Co prozradí gnómon

 

  Východ Slunce v sedle Bezdězu, pozorovaný z rondelu v Bysni

Sluneční kalendář i mystický obřad 

 

 Byseň, východ Slunce o letním slunovratu

Východ slunce za Ještědem při letním slunovratu 

 

Zajímavé odkazy

Určitě se podívejte na pravěké jeskynní malby do Lascaux (francouzsky, anglicky, německy a španělsky).

 

Archeoastronomie (Zdeněk Ministr)

Stránky věnované základům archeoastronomie, zajímavým lokalitám, mj. Bysni či románským rotundám, keltským i křesťanským svátkům aj. Česky a něco i v němčině či angličtině.

 

Archeometalurgie a archeoastronomie

od téhož autora (téma výstavy pořádané v únoru 2002 v Kladně).

 

 

 

Archeoastronomie (Dudek, Pritulová, Pritula)

České menhiry a kamenné řady mají své příznivce i odpůrce. Zde je najdete zdokumentované a dočtete se další zajímavosti.

V čase dávných věků

Noc zvolna ustupuje novému dni. Hvězdy blednou, tmavá modř oblohy na východě přechází ve světlejší odstíny. V kruhu, obehnaném dvěma příkopy a kůlovou hradbou je již vše připraveno. Napjaté ticho, plné očekávání, jen občas přeruší hlas ptáků nebo výkřik zvěře z nedalekého lesa. Obloha ještě více zesvětlala a objevují se první červánky. Posvátná hora na východním obzoru se oděla jemnou svatozáří. Pojednou se prostor rozezvučí zvláštním hlubokým zpěvem kněží, který se spojuje s velebnou krásou okolní přírody a naplňuje každou duši. Na úpatí posvátné hory se objevuje první paprsek božského Slunce, vzduch je naplněn vůní zápalné oběti. Slunce se pomalu vyhupuje nad obzor a nabývá tvaru zářivě červeného oválu. Ke zpěvu kněží se přidává dunění bubnů a hlas rohů. Slavnost slunovratu právě začíná.....

Pravěký kalendář

Jak to tehdy před nějakými 6000 lety doopravdy bylo, se už asi nikdy přesně nedozvíme. Obřadu východu Slunce, pozorovaného z některého z posvátných míst, se ale můžeme zúčastnit i dnes. Na fotografii nahoře je zachycen východ Slunce v sedle Bezdězu, pozorovaný z někdejší kruhové neolitické svatyně, tzv. rondelu, v Bysni u Slaného. Na snímku vlevo, v částečném zákrytu za bližším Řípcem, můžeme pozorovat posvátnou horu Říp. O letním slunovratu nyní vychází Slunce za Ještědem, který lze tušit mezi Řípem a tmavým lesíkem uprostřed snímku, v době založení svatyně ovšem díky precesnímu pohybu zemské osy Slunce vycházelo více vlevo, na úpatí Řípu. Datum letního slunovratu mohli naši předkové určit rozpůlením počtu dní, které Slunce potřebovalo k cestě od Bezdězu k Řípu a zpět. Podle pozorování míst východů Slunce tak mohli přesně načasovat svůj kalendář.

Vzkaz do třetího tisíciletí

V našich krajích nacházíme archeologické památky spojené se slunečním kultem, které pocházejí až z mladší doby kamenné. V pozdějších dobách Slunce uctívali Keltové i staří Slované. Tento význam si Slunce udrželo i v době nástupu křesťanství, jak je patrné z orientace nejstarších sakrálních staveb. S rostoucím vlivem nové víry rituály uctívání posvátného Slunce zanikají, stejně jako rituály uctívání posvátných kamenů, hor, pramenů nebo hájů. S nástupem průmyslové revoluce mizí i jimi inspirované lidové zvyklosti. Možná právě tady jsou kořeny problémů naší dnešní civilizace. To, co bylo dříve samozřejmostí, ale můžeme opět objevit. Nejsme přitom odkázáni pouze na pozorování, můžeme si pomoci výpočty, základními znalostmi astronomie či geografie a v neposlední řadě poznatky archeologů a dějepravců. Syntéza těchto oborů vyúsťuje v obor zvaný archeoastronomie.

Zájemcům o důvěrnější seznámení s archeoastronomií mohu vřele doporučit návštěvu stránek Zdeňka Ministra, který spolupracoval mj. s našimi předními archeology při astronomické interpretaci prehistorických památek. Pan Ministr zemřel v prosinci 2004.

 

HomeSluneční hodinyGalerie slunečních hodinArcheoastronomieOdkazy a literatura

Archeoastronomie

Archeoastronomie Co prozradí gnómon