Vysoký Chlumec

V roce 2003 byla renovací tzv. Dolního hradu dokončena oprava hradu Vysoký Chlumec. Součástí Dolního hradu je také věž čtvercového půdorysu, na jejíž západní stěně (natočené mírně k SZ) se nacházejí sluneční hodiny. Před opravou se na věži s částečně opadanou omítkou nacházelo torzo slunečních hodin s kruhovým číselníkem, z jehož středu vycházel polos. Na číselníku se nezachovaly žádné stopy po hodinových ryskách nebo nápisech. Hodiny v této podobě nikdy nebyly funkční a mohly sloužit jen jako dekorace, neboť úhel vetknutí polosu odpovídal úhlu, který by odpovídal slunečním hodinám situovaným na jižní stěně.

V souvislost s dokončovacími pracemi na opravě hradu byl autor těchto stránek požádán o vytvoření nového funkčního číselníku. Podle zadání měl umožňovat odečítání hodin podle stínu polosu přemístěného do náležité polohy, přičemž místo jeho upevnění ve zdi mělo zůstat zachováno.

Věž se slunečními hodinami –původní stav a stav před dokončením oprav v srpnu 2003

Navržené řešení využívá relativně krátkého polosu uprostřed přivařeného k tyčce (stylu), vycházející kolmo ze středu číseníku v místě stávajícího chybně umístěného polosu. Polos je na konci opatřen šipkou, jejíž stín směřuje k římským číslicím označujícím na číselníku jednotlivé hodiny.

S ohledem na umístění polosu a zeměpisnou orientaci je na číselníku je vyznačena 3. až 8. hodina odpolední pravého místního času, který zhruba odpovídá času středoevropskému. Jelikož klasické hodinové rysky by vzhledem k zeměpisné orientaci číselníku tvořily nepříliš vzhlednou sestavu mírně různoběžných přímek, byly jednotlivé hodiny vyznačeny pomocí kosočtvercových a kruhových značek umístěných v místech rovnodennostní přímky a slunovratových hyperbol. Soustava kosočtvercových značek zároveň tvoří rovnodennostní přímku, soustava spodních kruhových značek letní slunovratovou hyperbolu; horní soustava kruhových značek nemá astronomický význam a slouží k lepší orientaci při odečítání hodin, z estetických důvodů bylo voleno hypotetické pokračování zimní slunovratové hyperboly (v době zimního slunovratu slunce zapadá již těsně před 4. hodinou). Číselník je opatřen nápisem s označením letopočtu obnovy

Vnější průměr číselníku je 258 cm, polos délky 50 cm neprotíná plochu číselníku a je upevněn na stylu délky 60 cm. Datum je ukazováno koncem stínu stylu, resp. průsečíkem stínu stylu a polosu. Zeměpisné souřadnice lokality jsou 49° 37´ s. š., 14° 23´ v. d., azimut stěny je 101°. Vlastní realizaci provedla koncem srpna 2003 stavební firma z Příbrami. Zájemci o prohlídku ale mohou být zklamáni tím, že hrad není veřejnosti přístupný.

 

 Několik pohledů na věž se slunečními hodinami ještě  s původním polosem a před nakreslením číselníku, zato s lešením pro "sluneční hodináře".

Foto: Michal Ibl (2x) a Pavel Marek

 

Zpět

Galerie - ČR

Reference

 

HomeSluneční hodinyGalerie slunečních hodinArcheoastronomieOdkazy a literatura