HomeSluneční hodinyGalerie slunečních hodinArcheoastronomieOdkazy a literatura

Sluneční hodiny

Druhy Měření času Konstrukce Navrhování

 

Jižní sluneční hodiny, Kladno - Hnidousy

 Čas na slunečních hodinách

 

Zajímavé odkazy

Vyhledávač souřadnic

Vyhledávání map a souřadnic na portálu Atlas

Časová rovnice na stránkách Romana Koutného.

  

Portrét roku na stránkách stuttgartské university. Slunce bylo fotografováno v pravidelných intervalech vždy ve stejnou hodinu během celého roku. Vznikla tak fotografie analemy. (Anglicky).

 

 

Čas, který ukazují sluneční hodiny

Zadívali-li jste se na nějaké sluneční hodiny, pravděpodobně jste neodolali a podívali se i na svoje hodinky. Možná každé z nich ukazovaly něco jiného a vy, plni důvěry ve svůj "křemenný čas", jste si pomysleli, že "jim to jde špatně". Ale věřte Slunci, to ukazuje vždycky správně. Jednak si nehraje na letní čas a jednak poledne vůbec nemusí být ve 12 hodin.

S letním časem je to jasné. Řídíte-li se jím, jdou vaše hodinky o hodinu napřed. Chcete-li se jím nadále řídit, přičtěte tuto hodinu i k času slunečních hodin. Předpokládám přitom, že se nenašel barbar, který zkonstruoval sluneční hodiny pouze pro letní čas.

Sluneční hodiny se většinou konstruují pro místní poledník. Vaše hodinky ukazují SEČ, tedy vlastně čas 15. poledníku (v zimě, a to ještě přibližně). To znamená, že pro každý stupeň zeměpisné délky na východ si musíte od času slunečních hodin odečíst 4 minuty, a jste-li od 15. poledníku západně, musíte na každý stupeň tyto 4 minuty přičíst. Zeměpisné polohy obcí v České republice můžete najít např. na portálu Atlas v sekci Mapy: zvolíte mapu příslušného místa, zeměpisnou polohu najdete mezi informacemi k vybrané obci.

Slůvko přibližně v minulém odstavci znamená, že zdánlivý pohyb Slunce po obloze není zcela rovnoměrný, a tak astronomické poledne, kdy je Slunce na obloze nejvýše, nastává podle vašich hodinek někdy před dvanáctou hodinou, někdy po ní. Pro praktické použití v dnešní době se proto používá rovnoměrně plynoucí. čas střední, který v podobě pásmového středoevropského času (což je vlastně střední čas pro 15. poledník) ukazují i ty vaše hodinky. Slunce se jím ovšem neřídí, a stejně tak i sluneční hodiny, které ukazují tzv. čas pravý. Rozdíl od času středního v závislosti na konkrétním datu někdy nemusí být velký, jindy může činit i čtvrt hodiny. Pro vyjádření závislosti mezi pravým a středním časem se používá tzv. časová rovnice. Vyneseme-li příslušné hodnoty pro jednotlivá data (viz níže) na některou hodinovou rysku, dostaneme analemu, křivku ve tvaru osmičky. Z ní již můžete odečíst podle konstrukce hodin střední nebo i třeba středoevropský čas.

Pokud vám to přijde složité, vězte, že naši předkové si třeba na 12 hodin klidně rozdělili dobu mezi východem a západem Slunce. V létě  tak měli hodiny delší, v zimě kratší a určitě jim to i vyhovovalo.

 

Popis slunečních hodin

Co mohou sluneční hodiny ukazovat

Čas na ciferníku slunečních hodin je ukazován stínem šikmé tyče, tzv. polosu, který je rovnoběžný se zemskou osou. Čas odečteme podle polohy stínu mezi jednotlivými ryskami pro příslušnou hodinu. Pokud jsou dopolední hodiny označeny číslicemi do 12 a odpolední hodiny jsou počítány od jedničky, nazývají se takové hodiny poloorlojní. Všiměte si, že u nástěnných hodin všechny rysky směřují do místa ukotvení polosu ve stěně. Jestliže jsou sluneční hodiny konstruovány pro místní poledník, směřuje ryska pro 12. hodinu svisle dolů.

Sluneční hodiny mohou měřit čas i jinak - jako kalendář. Obvykle jsou naznačeny datové čáry pro vstupy do jednotlivých znamení, případně jen pro slunovraty a rovnodennosti. Datové čáry jsou tvořeny soustavou hyperbol a rovnodennostní přímkou. Datum neukazuje stín polosu jako takový, ale podle konstrukce slunečních hodin buď jeho konec nebo nějaké jiné zvýrazněné místo na něm (tzv. nodus), například navlečená koule nebo průsečík s jeho podpěrou. Stín nodu se promítne na každou z datových čar dvakrát do roka s výjimkou slunovratových hyperbol. Při rovnodennostech, které nastávají kolem 21. III. a 23. IX., sleduje po celý den rovnodennostní přímku. Ta je u obecně orientovaných hodin skloněná, u hodin obrácených k jihu vodorovná. Při zimním slunovratu (cca 21.XII.) sleduje horní hyperbolu, při letním slunovratu (zhruba 21. VI.) spodní hyperbolu.

Konstrukcí slunečních hodin je ovšem celá řada, nejen nástěnné. Některé si vystačí bez polosu a ukazují čas např. koncem stínu tzv. stylu. Stylus je v principu gnómon, často zakončený kulovým nodem, aplikovaný jako ukazatel slunečních hodin. V případě svislých hodin jde obvykle o vodorovnou tyčku - ostatně doslovný překlad slova stylus jest hůlka.

 

Jižní sluneční hodiny v Klementinu

Jižní sluneční hodiny v pražském Klementinu ukazují kromě pravého slunečního času čas v hodinách babylónských a italských.

Poledne třeba v půl šesté?

Proč ne, i to je možné. Na některých slunečních hodinách, ale třeba i na číselníku pražského orloje, se můžeme setkat i s odlišným způsobem počítání hodin, než na jaký jsme zvyklí dnes. Typickým příkladem mohou být sluneční hodiny z Klementina, na kterých kromě "normálních" hodin najdeme ještě rysky pro hodiny babylónské a italské, známé též jako české.

Babylónské hodiny dělí den na 24 hodin, které jsou počítány od okamžiku východu Slunce. Jejich zajímavostí je, že nejsou během roku stejně dlouhé, neboť s tím, jak se na jaře dny prodlužují, nastává východ Slunce každým dnem o něco dříve a doba mezi jeho východy se tedy zkracuje. Babylónská hodina je proto na jaře trochu kratší než na podzim, kdy je naopak něco delší. Na jižních hodinách z Klementina jsou babylónské hodiny vyznačeny žlutými ryskami a číslicemi, směřujícími šikmo nahoru přes rysky pravého slunečního času. Všiměte si, že svislou černou polední přímku protíná několik žlutých rysek pro různé babylónské hodiny, nebo že o rovnodennostech poledne nastává v 6 hodin.

Italské nebo-li české hodiny počítají čas od západu Slunce. Co se jejich délky týká, je tomu právě naopak než u hodin babylónských - na jaře jsou delší a na podzim kratší. Na zmíněných slunečních hodinách z Klementina jsou italské či české hodiny vyznačeny šikmými červenými ryskami a číslicemi, které pro nezasvěcené pozorovatele označují nečekaně "pokročilou" hodinu - my ovšem víme, že tomu tak není. Někdy se také používalo i číslování obrácené a hodiny ukazovaly čas zbývající do západu Slunce, což bylo v dobách před zavedením elektrického osvětlení jistě velmi praktické. Počítání podle českých hodin mělo v Čechách výhradní postavení do 16. století.

Rysky babylónských a italských (českých) hodin jsou u svislých jižních hodin souměrné podle polední přímky. K jejich čtení nelze využít stínu polosu, ale je nutno je odečítat podle stínu nodu.

 

 

Poledne v 6 hodin, ale pro pokročilé

Jestliže nestejně dlouhé hodiny babylónské nebo české mohou vnést v duši dnešního pořádkumilovného občana trochu zmatek, což teprve hodiny temporální (zvané též chaldejské nebo planetní). To jsou právě ty, které dělí na 12 hodin čas mezi východem a západem Slunce, a podobně na 12 jinak dlouhých hodin i čas mezi západem a východem Slunce. Polos se u takových hodin pochopitelně nedá použít a k odečítání času posloužil stín konce gnómonu. Na číselnících dnešních slunečních hodin se s ryskami temporálních hodin obvykle nesetkáváme, zato je používali například staří Římané nebo se jimi v raném středověku řídila křesťanská církev. Stává se, že dnes tyto zajímavé hodiny zůstávají nepoznány a v literatuře je někteří autoři je mylně považují za špatně zkonstruované. Jsou totiž na první pohled dosti podobné hodinám novějším, ukazujícím pravý sluneční čas. Vějíř rysek temporálních hodin je ovšem rozevřen pod trochu jinými úhly, ale bezpečně takové hodiny poznáme podle toho, že (na rozdíl od hodin pro pravý čas) se jejich hodinové rysky v prodloužení neprotínají v jednom bodě. Tím se ale už dostáváme ke kapitole o konstrukci slunečních hodin.

 

HomeSluneční hodinyGalerie slunečních hodinArcheoastronomieOdkazy a literatura

Sluneční hodiny

Druhy Měření času Konstrukce Navrhování